Kokosová palačinka Dutch baby pancake

Dneska musím učinit šokující odhalení. Teda ne moje. No vlastně ono je i moje. Myslím, že mi lhali. Strašně moc! Jako ale už od dětství… Všichni! Tak a je to venku! Podle mě nejsem dítětem svých rodičů. Nebo částečně teda jsem, tu podobu totiž nezapřeme, ani kdybychom chtěli (moje chybějící část nosu po mámě a prsa po tátovi, haha, vtip, mě vždycky prozradí), ale nějaký vědec se na mě dost šeredně vyřádil. Tenhle pokus prostě nevyšel… Nebo naopak vyšel až děsivě dobře. To už se asi nedozvíme. 

Podle mě (a nejspíš i podle 99% zbylého lidstva) ve skutečnosti nejsem člověk. Rozhodně ne úplný. Jsem totiž minimálně (nad)poloviční lenochod! Fakt! Prostě se snažili vpravit do člověka zvířecí geny a kdovíproč si zrovna pro mě vybrali lenochoda…. Kdybych mohla celý den spát ve visu na větvi, byla bych radostí bez sebe. No dobře, tak by mi stačilo jenom obyčejně spát, větev, nevětev. Případně se v mezičase šouravě a ospale ploužit, nechat se škrábat na kožichu nebo žvýkat lupení (jasně, kecám – čokoládu já radši než lupení, další člověčí rys, ale chápete ten princip)… To je prostě sen. Jenže to neee, já jsem sice vnitřně (a nejspíš i geneticky) lenochod, ale vypadám víceméně jako člověk. Takže co? Smůla! Ráno vstávat, pak honem pracovat, večer nakoupit, uklízet, vařit, ráno vstávat… A tak dál a tak podobně. Jak k tomu moje nebohé lenochodí já přijde? Vždyť jsou na to už dneska výzkumy a statistiky, že mám prospat 16 hodin denně. Ach jo. Když už mě okolnosti, zvyklosti a dobré mravy nutí pracovat, proč mě aspoň nezkřížili s mravencem nebo včelou, kteří jsou proslulí svou pracovitostí? Ale to ne, to bych chtěla moc, já vyhrála lenochoda. Takže každé všední ráno musím toho lenochoda urputně kopat do zadku, a tahat za ucho ven z postele, než se uráčí nastartovat motor a konečně se odplouží do kuchyně. Život je těžkej.

Zajímavé je, že o víkendu je lenochodí mód vypnutý… Záhada, co? To vyskočím čile z postele a hurá do kuchyně. A už šmejdím. Čmuchám, hrabu, pátrám, vymýšlím… Vyndávám si mouku, vejce, mléko, ovoce, jogurt, ovoce a chystám voňavou snídani… Tedy obvykle. Při tomhle receptu to bylo trochu jiné. Původně jsem chtěla upéct už osvědčenou palačinku Dutch baby. Jenže, pak jsem zahlédla plechovku kokosového mléka a zrodil se nápad vyzkoušet novou, lehce alternativní verzi téhle dokonalé snídaně. Takže jsem zase všechno uklidila a vyndala trošku jiné suroviny. Proč měnit něco, co už je dokonalé? Těžká otázka… Jenže já prostě strašně ráda zkouším a měním. Je to hotová posedlost. A byla by hrozná škoda tuhle variantu nezkusit! Kokos palačince Dutch baby hodně sluší! A ta vůně!!! Zkuste to a uvidíte