Levandulová bábovka s borůvkovo-levandulovou polevou

Taky si myslíte, že lidi jsou občas divní? Já jo… Jako fakt hodně divní! Některé jejich myšlenkové pochody prostě nechápu (a nikdy nepochopím). Teda nemyslete si, já je neodsuzuju, taky jsem řádně divná, ale asi nějak úplně jinak než ostatní… Nebo možná jenom nerozumím dnešním teenagerům a neměla bych podle nich soudit zbytek lidstva. Hmmm…

Dva příklady za vše:

Včera ráno jsem potkala děvče. Řekla bych jí tak maximálně 16 – 17 let. Vyšla ze sousedního vchodu panelového domu a vydala se na stejnou autobusovou zastávku jako já. Minišaty měla krátké tak, že já bych je nosila možná jako tričko. S důrazem na možná. Podpatky tenké, vysoké a vratké (Tohle vlastně docela chápu, taky mám občas takovéhle stupidní nápady, ale většinou mě přejdou už u výtahu, když zakopnu o rohožku za dveřmi a odplazím se se přezout… Na střední jsem je rozhodně neměla, u mě zřejmě platí – čím starší, tím pitomější)… Vlasy měla obarvené a vyžehlené do dokonalé ulíznuté hladkosti. Kdybych z ní seškrábala make-up, vystačil by mi na pár měsíců (možná i do konce života) a z jejích nalepovacích řas bych zvládla vyrobit středně velký smetáček. Kabelka s obřím (a především dobře viditelným) logem se jí houpala pověšená přes ruku a očividně byla dost těžká, znáte to – učebnice i sešity něco váží – takže to nebohou slečnu zvláštně zanášelo stranou. Hlavně mě ale zaskočil typický papírový kelímek Starbucks v její ruce. Asi by bylo dobré dodat, že nejbližší Starbucks je od našeho sídliště vzdálen na hony daleko (spíš teda několik honů). Tudíž mě napadají dvě možná vysvětlení. Slečna vstala ve 4 ráno, pod rouškou tmy ještě v teplácích a teniskách dojela do centra města, zakoupila kávu a vrátila se domů. Vyžehlila vlasy, nahodila fasádu, nalepila košťata, vzala kafe a vyrazila. Nebo si ponechala kelímek od kávy včerejší (asi z nostalgie nebo recykluje z neutuchající lásky k matičce Zemi) a ráno si do něj udělala nějakou domácí náplň. A teď mi prosím vás vysvětlete – jsem fakt opožděná brzda, stará zrezivělá konzerva, uboze out a uncool tvor nebo co? Je v dnešní době nezbytností mít ráno při příchodu do školy minišaty, jehly, nalepovací kartáče, značkovou kabelku a hlavně – kelímek ze Starbucks? Možná jsem fakt jenom moc divná, ale my chodily vesměs v džínách, teniskách a s batohem… Nechápu, jak jsme přežily střední (Já vím, zrovna můj zombie look o životaschopnosti mé generace příliš nevypovídá, ale žiju). 

Druhý případ dnes, opět na téže zastávce (ta je po ránu fakt bohatá na zvláštní případy)… Chlapec, buď devátá třída nebo první ročník střední školy… V ruce drží elektronickou cigaretu a pokuřuje. Jako!!!! Uniká mi něco?! Úplně nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Chlapec kouří… Smutné, ale bohužel nepřekvapivé. Chlapec je světák, dbá na své zdraví a kouří elektronickou cigaretu… Můj rozum na to nestačí

Bože… Svět je prostě divný místo. Jdu sníst kus bábovky. Jo! To je jistota, která nikdy nezklame… Uf. Asi jí budu muset sníst celou, aby všechno zase začalo dávat smysl

dsc_5608-2021323

Levandulová bábovka s borůvkovo-levandulovou polevou

Ingredience:

160 g másla

250 g krupicového cukru 

4 vejce (žloutky a bílky zvlášť)

500 g tvarohu (ve vaničce)

špetka soli

250 g dětské krupičky (nebo hrubé mouky)

1 sáček prášku do pečiva

1-2 lžíce sušené levandule

máslo a polohrubou mouku na vymazání a vysypání formy

Poleva:

1 lžíce mražených borůvek (nebo čerstvých českých)

1 lžíce vody

1 hrnek levandulového moučkového cukru 

Levandulový moučkový cukr:

moučkový cukr

2 lžíce sušené levandule

Postup:

1) Nejdříve připravte levandulový moučkový cukr. Do středně velké zavařovací sklenice nasypte přes sítko prosátý moučkový cukr, přidejte dvě lžíce sušené levandule, neprodyšně uzavřete, protřepejte a nechte odstát. Dva dny budou stačit, ale vydrží vám klidně déle a bude krásně vonět. Uznávám, že levandule není přísada pro každého, ale dejte jí šanci, třeba vás mile překvapí!

2) Všechny ingredience na bábovku by měly mít pokojovou teplotu. Ideálně je vyndejte z lednice hodinu předem. Pak zapněte troubu na 170°C a formu na bábovku (nebo jinou, podle vašich možností a přání) pořádně vymažte máslem a vysypte polohrubou moukou.

3) Máslo, žloutky a cukr vyšlehejte do světlé pěny. Zašlehejte do vaječné pěny tvaroh a krupičku. Nakonec zapracujte sníh z bílků vyšlehaný se špetkou soli. Těsto nalijte do formy, uhlaďte povrch a pečte zhruba 50 minut. Po vytažení nechte bábovku lehce zchladnout ve formě, pak vyklopte na čistý talíř a nechte vychladnout úplně. 

4) Borůvky zahřejte v mikrovlnné troubě spolu s vodou. Poté borůvky pořádně rozmačkejte vidličkou. Přes jemné sítko přelijte borůvkovou šťávu do většího hrnku. Přisypávejte k ní levandulový moučkový cukr a třete (nebo šlehejte) do té doby, než získáte hladkou polevu. Pokud se vám zdá moc řídká, přidejte další cukr nebo naopak přidejte kapku vody, pokud se vám zdá příliš tuhá. Hotovou polevou polijte vychladlou bábovku a nechte ztuhnout. 

dsc_5604-5314071 dsc_5610-2977091 dsc_5606-6577504 dsc_5614-7295620 dsc_5616-6451937 dsc_5680-6462309

 

vaše !

P.S.: Apetit piknik se nenápadně ale vytrvale přibližuje a proto mě napadlo, že se Vás všech zeptám na pár věcí :-)!

  1. Otázka nejzásadnější – přijdete se za námi podívat :-)?
  2. Je něco, co jste u nás ochutnali, zamilovali si to a chtěli byste, abychom to upekly znovu?
  3. Nebo byste naopak chtěli ochutnat něco, co jste letmo zahlédli na blogu a nejde Vám to z hlavy?
  4. Nebo Vám tu (v našich končinách) něco chybí a udělalo by Vám hroznou radost, kdybychom to na piknik upekly :-)?

Pište, pište, pište, budeme moc rády za každý váš názor