Ombré variace na klasický dort Red Velvet

Moje maminka mi decentně naznačila (jako obvykle s elegancí slona v porcelánu – promiň, mamčo), že téma mého minulého příběhu bylo maličko přes čáru. Podle jejího názoru vás mohlo znechutit. Omlouvám se tedy nastotisíckrát (jakože fakt moc), pokud jsem vás pohoršila. Nebylo to mým záměrem. Vlastně se snažím veřejnému pohoršování všemožně vyhýbat. Nedělá mi dobře, jsem pak rudá až za ušima, děsně se stydím a všechno mi padá z rukou. No škoda mluvit!

Abyste rozuměli… Rozhodně jsem vás nechtěla zatahovat do nejintimnějších detailů stavu mého vylučovacího ústrojí (pardon, pardon). Naopak! (Jako FUJ, nechte můj močák plavat, jasný?!) Spíš jsem chtěla taktně upozornit na něco, o čem se moc nemluví (tak to se očividně nepovedlo). Návštěva urologa není příjemná záležitost. Především tam nikdy nejdete jen tak, pro nic, za nic… Když to potkalo mě, strašně se mi ulevilo, když mi, po měsíci totálního tápání ve tmě, sestřička (úplně cizí, strašně milá sestřička – děkuju!) v odběrovém centru řekla, že se vlastně vůbec není čeho bát. Že neumřu krutou smrtí nebo tak. Do té doby jsem z té nejistoty a nevědomosti umírala. Nikdo nic nevěděl nebo to nechtěl řešit. Nedivím se. Není to zrovna téma na small talk (pokud tedy nechcete být za podivínského magora a decentního úchyla). Na druhou stranu, co bych dala za trochu více otevřenosti.

Každopádně! Pokud vás to čeká, nemějte strach. Pochybnosti a nejistota jsou s největší pravděpodobností to, z čeho máte největší strach… Takže pokud máte pocit, že vám chybí informace nebo pevná půda pod nohama, ptejte se. Někdo vám jistě poradí! Občas i na nejneočekávanějším místě… (Třeba až budete sedět na poliklinice s jehlou v ruce!)

Ještě jednou pardon, pokud to na vás zanechalo trvalé psychické následky a momentálně nemůžete myslet na nic jiného než na to… ono… no však víte… ehm. 

Abych si vás získala zpět, mám pro vás recept na dort. A ne na ledajaký! Je to takový můj kříženec dortů Red Velvet a Ombré (i když to není druh dortu jako takový, ale spíš styl dortu). A ne, nepekla jsem ho jako dar na usmíření božstvům celého světa za svůj strašlivý prohřešek proti společenskému taktu. Pekla jsem ho do soutěže časopisu Gurmet. Jak jsem dopadla, zatím ví bůh (jeden z těch, kterému jsem ho nepekla, sak*a, teď mi došla má chyba). Ale byl výýýbornej (vlastně boží, ale to už si zahrávám). A růžovo-červenej. A s malinama (v lednu!!!)! No prostě pecka. 

Ombré variace na Red Velvet dort

Ingredience:

500 g hladké mouky

225 g změklého másla 

200 g cukru krupice (v receptu bylo 500 g, ale do toho bych nešla)

4 vejce

2 lžičky vanilkového extraktu

480 ml podmáslí

3 lžičky vinného nebo jablečného octa

1 lžička soli

2 lžičky sody

červená gelová barva

+ recept na opravdový Red Velvet si žádá ještě 30 g holanského kakaa, pokud ho máte, použijte ho! Pokud nemáte, přidejte dalších 30 g hladké mouky navíc

Krém:

500 g mascarpone

500 g krémového sýra

2 smetany ke šlehání

moučkový cukr podle chuti

2 lžičky vanilkového extraktu

Pusinky:

1 bílek

65 g krupicového cukru

červená gelová barva

Na ozdobu:

maliny

sušené maliny

Postup:

1) Nejprve připravte pusinky. Nad vodní parou šlehejte bílek s cukrem, dokud se cukr nerozpustí, pak šlehejte mimo vodní lázeň do vychladnutí směsi (asi 8 minut). Získáte krásný lesklý sníh. Zašlehejte pár kapek barviva a pomocí zdobícího sáčku stříkejte na plech vyložený papírem na pečení drobné pusinky. Sušte 1 hodinu v troubě vyhřáté na 100°C a poté troubu vypněte a nechte pusinky uvnitř minimálně další hodinu

2) Rozehřejte si troubu na 180°C. Dna 4 forem o průměru 18 – 20 cm si vyložte papírem na pečení, boky pomažte máslem a rovněž vyložte pruhem papíru. Mouku prosejte do mísy spolu se solí a sodou (a kakaem). Máslo vyšlehejte s cukrem do pěny, zabere to pár minut, a poté po jednom zašlehejte vejce. Nakonec přimíchejte vanilkový extrakt. Do připravené směsi másla, vajec a cukru postupně opatrně (ale dokonale) zašlehejte podmáslí smíchané s octem a mouku. Těsto rozdělte na 4 díly, jeden díl nebarvěte vůbec a zbylé 3 obarvěte gelovým barvivem na jinou intenzitu červené barvy. Pečte 25 – 30 minut. Propečení vyzkoušejte špejlí. Po vytažení nechte korpus vychladnout ve formě. 

3) Po vychladnutí korpusů je všechny zabalte do potravinové fólie a nechte hodinu nebo lépe přes noc uložené v lednici. 

4) Na krém nejprve šlehejte mascarpone s krémovým sýrem a za stálého míchání na malé otáčky postupně přilévejte smetanu. Přidejte vanilkový extrakt a cukr podle chuti. Výsledný krém bude lehký a nadýchaný. 

5) Korpusy seřízněte podle nejslabšího tak, aby byly všechny stejně vysoké. Spojte korpusy krémem tak, aby barevně navazovaly (tj. od nejsvětlejšího po nejtmavší, či naopak). Krémem potřete i boky a vršek dortu. Nejprve slabší (tzv. drobečkovou) vrstvou krému, která zachytí případné drobečky těsta, kterou po důkladném vychlazení v lednici potřete druhou, silnější vrstvou, kterou uhladíte stěrkou či nožem. Dort samozřejmě nemusí být perfektně hladký, já mám ráda „lehce neupravený“ vzhled s trochu viditelnými tahy. Záleží na vás. Já povrch ozdobila ještě růžovými pusinkami a čerstvými i sušenými malinami.

dsc_3289-8138120 dsc_3292-9227667 dsc_3304-7148472 dsc_3308-8321745 dsc_3315-6129863 dsc_3328-8301392

Doufám, že si pochutnáte jako my, a především, že omluvíte mou předchozí indiskrétnost…

Teď jsem vážně ráda, že jsem tenhle epos napsala už v pondělí, když mi bylo ještě fajn… Tak já jdu zase spát, uf, ty antibiotika mi zase dávají zabrat :-(!

Mějte se krásně a opatrujte se, 

vaše